Risk-recenze

Společenská hra pro 3-6 hráčů, hrací doba 120 a více minut podle počtu hráčů.

U nás se vyskytuje ve dvou provedeních v českém a v anglickém, oboje více méně stejné.

Uvnitř krabice naleznete hrací plán představující mapu světa s barevně zvýrazněnými kontinenty a jednotlivými státy uvnitř kontinentů. Dále pak hrací kostky, karty, a cca 30 figurek s jednotkami pěšáků, jezdectva a dělostřelectva, figurky jsou barevně odlišeny pro jednotlivé hráče. Na začátku Vám dá sice trochu práci všechny figurky připravit k prvnímu boji (stačí  rychlé a pečlivé nůžky) ale vyplatí se trocha pečlivosti, protože výsledný efekt je skvělý. Při hře obsazujete kontinenty opravdovými vojáky a ne figurkami z člověče.

Každý hráč si zvolí barvu armády, kterou chce dovést k vítězství. Obdrží pár jednotek do začátku a úkol který musí splnit, pokud chce tedy vyhrát. Úkoly jsou tajné (nikdo se nesmí dozvědět, jaké cíle sledujete) a různé, „obsaď 24 území“  „znič modrého hráče“ „obsaď  Jižní Ameriku a Austrálii“ po splnění následuje vítězství.

Hráči si rozlosují mezi sebou státy které budou na začátku okupovat a následně tam rozmístní všechny své jednotky, jež obdržely do začátku. Může se tedy stát že získáte úkol obsadit Austrálii ale začínáte v Americe, bude tedy pro Vás těžké uspět.

Průběh hry je možný shrnout do tří bodů

1. Získání posil (hráč získá posily za území které kontroluje)
2. Provedení útoků (postupně provedete všechny útoky, může jich být i více)
3. Přesun jednotky (můžete přesunout jednotky na určité území)

Celkem zajímavým způsobem jsou vyřešeny souboje. Útočník vždy ukáže odkud a kam útočí, kolika jednotkami útočí a obránce zase řekne kolika jednotkami se bude bránit. Útočník podle počtu jednotek hází až třemi kostkami a obránce pak dvěma kostkami. Více méně trošičku záleží na kostkách, na druhou stranu zase nelze dobýt celý svět pouze jednou jednotkou a to i v případě že Vám pořád padá dobré číslo. Zkrátka je to spojení úspěšného plánování a trocha štěstí, které se dá samozřejmě kompenzovat více pokusy které jsou právě podmíněny tím plánováním.

Každá hra je jiná, díky rozmanitosti úkolů a počátečnímu rozestavení jednotek. Velké plus je i to že hru je možné hrát až v šesti lidech, v pravidlech je popsaná i varianta pro dva hráče. Při hře dvou hráčů existuje jakoby třetí hráč za kterého střídavě  hraje vždy jeden z hráčů, je to sice hratelné ale skutečná strategie začíná až ve čtyřech.

Všem doporučuji, hra má atmosféru, strategii, trocha štěstí je také zapotřebí. Občas pomůže i trocha toho slibování „neútoč na mě a já zaútočím také jinam“ samozřejmě nic nemusíte dodržet ale kdo si pak s Vámi troufne jít do paktu ?

Otakar Zatřepálek 2003